Přirozenost jablečného octa

Na jablečný ocet jsem si musel přijít sám. Kdyby babička žila, nadšeně jí o tom vyprávím. Tak moc jsem si ho oblíbil, že ho tuto zimu dělám už šestou sezónu.

Všude možně se dočítám, že je to zdraví velmi prospěšná substance. Jedná se starobylý lidový lék, který se prý kdysi používal jako záchranné řešení mnoha zdravotních komplikací. Tradičně se radí, dát si polévkovou lžíci/panáčka jablečného octa denně. Sandor Ellix Katz v knize Síla přírodní fermentace cituje The Vinegar book od Emily Thackerové: „Od samého počátku se lidstvo snaží najít zázračný elixír, který vyvěrá z legendární fontány mládí. Jablečný ocet je pravděpodobně takovému léku nejblíž.“ Podle Thackerové existují studie potvrzující účinnost octa při prevenci artritidy, osteoporózy a rakoviny. „Ocet ničí infekci, sklidňuje svědění, spáleniny všeho druhu, upravuje trávení, pomáhá při hubnutí a posiluje paměť.“, dodává Sandor Katz (zdroj Síla přírodní fermentace, s. 220).

Dát si tedy denně štamprle octa se tak zdá být lepší nápad než panák slivovice nebo dvojka vína. Kromě života-budivých účinků je to samozřejmě ocet. Tj. je možné ho použít do čehokoli jiného, kam se ocet přidává – u nás nejčastěji do salátů.

Kromě toho existuje nespočet dalších – mnohdy velmi překvapivých – možností použití. Zde jedno z mnoha volně dostupných videí k tématu přínosů:

Dát si tedy denně štamprle octa se tak zdá být lepší nápad než panák slivovice nebo dvojka vína. Kromě života-budivých účinků je to samozřejmě ocet. Tj. je možné ho použít do čehokoli jiného, kam se ocet přidává – u nás nejčastěji do salátů.

Co mě překvapilo je to, jak snadná je jeho výroba. Vlastně to jde samo a jablečný ocet tak patří k mým  největším fermentačním radostem.

Jak to dělám já?

  1. Vezmu zelák (používám 10 litrů) nebo jakoukoli jinou vhodnou nádobu.
  2. Sesbírám jablka – ideální jsou taková, která nikde jinde nezužitkujeme – otlučená, červavá, se skvrnama – samozřejmě bez jakýchkoli nepřírodních postřiků daleko od polí,  sadů na kterých se angažuje agro-průmysl, stejně tak daleko od silnic, firem či dalších zdrojů znečištění. Klidně stačí i jablečné šlupky.
  3. Jablka umyju a očistím od základních nečistot – vykrájím nahnilá a vykrájím červy. Zbytek nakrájím na čtvrtiny i menší – obecně platí, že čím menší, tím kratší je doba kvašení. Některé roky jablka rozmixuju tyčkovým mixérem.
  4. Naplním tím zelák, zaliju vodou tak, aby byla veškerá jablka pod hladinou, přidám cukr (na 10 litrů dávám půl kila cukru), umístím na místo v bytě, kde je pokojová teplota a kde to nikoho nebude následujích x týdnů rozčilovat.
  5. Když ocet založím ještě v době, kdy jsou octomilky – pro které jsou kvasící jablka doslovnou nirvánou – balím zelák do neprodyšného igelitového pytle, aby se k tomu holky mušky nedostaly.
  6. Následujích několik týdnů obsah zeláku denně nebo obden promíchám tak, aby se zhnědlá jablka zvrchu dostaly dolů.
  7. Když mám – podle chuti dojem, že je hotovo, vezmu plátno a obsah přecedím a vymačkám do hrnce odkud ocet přeliju do lahví (viz fotka výše).
  8. Láhve uskladním do sklepa nebo rozdám. Jednu nechám doma na pravidelné panáky :-).

Pár fotek z procesu:

Toť vše k jablečnému octu.
Máte-li nějaké své know-how, sem s ním. Díky!

Tomáš HajzlerLinkTree (všechny moje články), FBIGLiYT, Zprávy ze životaKnihy