Je to asi dva týdny, co nám doma přistála krabice lahodných artyčoků (z Moravy) a chvíli předtím několik pstruhů ze Šumavy. Obojí se k nám dostalo přes naší KPZ-ku, kterou jsme v pražských Modřanech založili před šesti lety a dnes je to symbióza možná osmdesáti místních rodin s řadou místních pěstitelů, chovatelů a zpracovatelů bio-jídla. Vedle Obživy, zahrady nebo samosběrů je pro nás dnes KPZ-ka hlavním způsobem, jak se dostáváme k jídlu tak, abychom nemuseli do supermarketů (Proč ne supermarkety).
Na těch artyčocích a pstruzích mi došlo, jak skvělý nástroj pro lidi z města, KPZ-ka je. Sehnat české artyčoky nebo v Praze cenově dostupné pstruhy bez pesticidů považuji za vzácnost. Připomněl jsem si, jak vděčný jsem za to, že přes KPZ-ku máme (květen – prosinec) čerstvou zeleninu od Miloše Kurky, ale také vejce, med, mléčné výrobky, maso, drogerii do domácnosti,… společně nakupujeme ve velkém i sezónní zeleninu ke konzervaci a uskladnění, provozujeme společný bazárek/swap věcí. Pro mnohé z nás jeKPZ-ka i místem, kde si říct o pomoc a kde se potkat se spřízněnýma dušema a vzájemně si pomoci.
Koho by zajímalo – zde je výcuc z našeho základního dokumentu o tom, proč a jak existujeme:
Proč existujeme?
- Chceme lokální, sezónní jídlo bez jednorázových obalů a přidané chemie.
- Chceme přispět k řešení krize CZ zemědělství, klimatické krize a babišismu.
- Abychom nemuseli ideálně chodit do supermarketu a eliminovali tak důsledky distribuce potravin přes tyto nadnárodní potravinové řetězce.
- Chceme si přes KPZ najít kamarády a s nimi lépe spojit síly v tom, jak v Modřanech lépe žít – v čemkoli, co jako jednotlivci k životu potřebujeme.
Co je naším cílem
Naším cílem je zajistit svým rodinám jídlo, drogerii a další potřeby mimo tržní systém a pomoci si jako lidé s potřebami jako jsou bydlení, doprava, obživa, výchova dětí a další. Tím chceme přispět k řešení krize CZ zemědělství, demokracie, podpořit místní ekonomiku a ostatním sloužit jako příklad, jak utvářet soběstačná svépomocná společenství.
Jak fungujeme?
KPZ-ka je symbióza lidí, kteří potřebují jídlo (a další věci) s lidmi, kteří jídlo pěstují, chovají a zpracovávají (případně s těmi, kteří vyrábějí další věci). Cílem je dlouhodobý vztah vzájemné spolupráce a pomoci. Není to tržní systém. Slova jako „zákazník“ nebo „dodavatel“ do KPZ proto nepatří. Nejde o co „nejlepší cenu“ (ve smyslu nejnižší pro zákazníka a nejvyšší pro prodejce), ale o cenu, která bude pro obě strany „správná“: pro nás ve městě „dostupná“ a pro pěstitele, chovatele, zpracovatele či výrobce „ekonomicky dostačující“.
Fungujeme jako své-pomocná skupina na základě sdíleného smyslu, hodnot a pravidel. Nemáme manažera či zaměstnance, který by nás hlídal nebo rozděloval a pytlíkoval zeleninu a další položky. Každý dělá, co umí a může. Kdo nemůže, posílá finanční příspěvek. Abychom mohli fungovat bez zaměstnanců a manažerů, potřebujeme stanovit a především hlídat společná pravidla (viz níže).
Když byste se chtěli do nějaké KPZ-ky zapojit – podívjte se zde. Kdybyste chtěli nějakou další rozjet u vás ve čtvrti či obci – níže jsou dvě videa, kde se můžete dozvědět víc.
V této přednášce popisuji, proč jsem se do toho pustil, jak jsme vznikali a proč si myslím, že je to cesta pro každého:
V tomto rozhovoru mluví o KPZ-kách v Česku člověk nejpovolanější, který hnutí KPZ do Česka (z Francie a Japonska) přivedl – Jan Valeška:
Rozhovor s Honzou vznikl v rámci projektu Zpátky k jídlu (viz zde).
……..
Tomáš Hajzler: LinkTree, FB, IG, Li, YT, Zprávy ze života, Knihy
Moje nová kniha: Dobrý život ve stínu konzumní společnosti