Jaro se u nás ne a ne proklubat, ale já stejně cítím v kostech, že sezóna fermentace končí. Pozoruji to třeba na tom, že mám čím dál větší chuť na něco zeleného ze zahrady než na to kvašené z lednice nebo ze sklepa. A jak to jedno období končí, mám potřebu se za ním krátce ohlédnout. Pro mě bylo totiž mimo-řádné.
Fermentace jako jeden z mých velkých objevů roku 2020
Podzim a zima je i v naší domácnosti obdobím zvýšené fermentační aktivity. Fermentujeme vlastně celý rok, ale jak spadnou jablka, děláme jablečný ocet, pak nakládáme kimči, šlapeme zelí a když už se tohle rozjede, tak pak už fermentujeme cokoli, co je v té době na zahradě nebo v lednici, co máme od naší rodiny, sousedů, z naší KPZky, z Obživy či jiných zdrojů (o tom, kde bereme jídlo více zde).
Přirozenost jablečného octa
Na jablečný ocet jsem si musel přijít sám. Kdyby babička žila, nadšeně jí o tom vyprávím. Tak moc jsem si ho oblíbil, že ho tuto zimu dělám už šestou sezónu.
Výroba kysaného zelí (v bytě)
Kysané zelí. To bylo moje dětství. Šlapalo se (skoro) v každé rodině.
V zimě to byl zdroj „céčka“ = zelí jsme jedli na imunitu.
A tak jsme se k němu vrátili a z každoročního šlapání :-) se stal velmi milý rituál. Letos byl u nás shodou okolností kamarád s kamerou, a tak nás u toho natočil…